Harry Potter a Řád Bíleho Cherubína - Hůlka a lektvar snů

Hned druhý den, po svém ranním rituálu, se Harry opět začetl do Nebelvírovy
knihy, aby věděl, jak přesně udělat svou novou hůlku. Na kus pergamenu si opsal postup a návod a také, když už byl v tom opisování, si vypsal, co všechno bude třeba na Lektvar snů.
Rozhodl se, že jako první uvařit lektvar, proto se zvedl a směřoval do laboratoře, následován Angelem.
Zjistil, že všechny ingredience má, a tak se pustil do vaření. Asi po hodině práce měl lektvar hotový, teď už musí jen vychladnout.
„Tak první co musíme udělat, Angele, je najít dřevo, ze kterého hůlku vyrobíme,“ promluvil mladý Nebelvír.
„Ano, Harry, přemýšlím o tom už od rána a napadlo mě pár věcí, ale nejsem si jist, že je to pro tebe zrovna to pravé. Nebyla nějaká poznámka, co používal třeba za dřevo Godrik?“ ptal se Angel.
„Hm, nic tam nebylo a mám v celku pochyby, že by to i stačilo, protože on určitě neměl nic s anděly… ach jo to nebude asi tak lehké,“ říká mu na to Harry.
„Neklesej na duchu, můj mladý příteli, máme ještě čas do oběda, a tak se půjdeme podívat do zahrady a třeba tam něco najdeme.“
„Máš pravdu, Angele, je to asi teď nejlepší řešení, jde se do zahrady.“
A tak se Harry vydal s Angelem na rameni, jak už byli oba zvyklí, na prozkoumání zahrady.
Našli tam spoustu stromů a keřů, jeden vzácnější jako druhý, ale zatím žádný, který by se jim hodil na hůlku.
Oba zklamaní se rozhodli pro návrat na oběd a řekli si, že odpoledne se zamyslí nad jádry do hůlky a zkusí projít zahradu ještě o kousek dál, snad se jim podaří něco najít.
Po výborném obědě se Harry zamyslel a byl dlouho potichu. Nikdy se nedomníval, že bude tak těžké si vyrobit hůlku. Co dát jako jádro… jeho stará dobrá hůlka měla jádro z pera fénixe, musí se tedy Angela zeptat, jestli by mu dal do ní jeden brk, ale zase o který mu říct, když má pírka rudá a bílá.
„Jsi nějak dlouho potichu Harry, stalo se něco?“ nedalo to ticho Angelovi.
„Ale ne, nic se nestalo, jen jsem se zamyslel nad tím jádrem do té mé nové hůlky. Napadlo mě tě požádat o jedno pírko do ní, má stará má taky jádro z fénixe, ale pak jsem se zarazil. Víš, ty máš pírka jak rudá, tak i bílá, a i kdybys souhlasil, tak stejně nevím které bychom tam dali. Je to těžší než jsem si myslel,“ říkal si, pro sebe už po několikáté, Harry.
„No to není špatný nápad, dám ti pírko a navíc ti ho zkropím svou slzou, aby tvá moc byla ještě větší, ale máš pravdu, které pírko bude to dokonalé…?!“ Teď začal přemýšlet i Angel.
„Tak mě ještě, Harry, napadá, že by tvé jádro mělo tvořit ještě něco z anděla a něco z Nebelvíra,“ prohlásil po chvilce fénix.
„Tak to už se asi můžu zrovna rozloučit se svou novou hůlkou, to asi dohromady nedáme,“ ozval se velmi smutně Harry.
„Když nebudeme pracovat teď na hůlce, jde se cvičit přemísťování,“ najednou zahalasil Harry. A tak začal zkoušet, soustředil se a vyčistil si hlavu, tak jako by si chtěl zapnout nitrobranu. Takže jeho jediná myšlenka byla oheň a na to si představil vstupní halu. Jaké bylo Harryho překvapení, když otevřel oči a stál v hale.
„Angele? To je divné stojím v hale, ale neslyšel sem to charakteristické „puf“ při přemisťování,“ zahulákal Harry na svého fénixe, který zůstal v knihovně.
„Harry, to bude další schopnost Nebelvíra, víš přeci, že se uměl tiše přemisťovat,“ odtušil mu Angel.
„Harry, nestalo se ti nic? Kolem tebe se najednou objevil oheň, měla jsem o tebe hrozný strach,“ skřehotala Lucy.
„Nic mi není Lucy, jsem v pořádku,“ odpověděl Harry.
„Slyšel jsi, co říkala Lucy, Angele?“ opět se ptal Harry.
„Ano slyšel, tak už je to teď jisté, je to schopnost od Nebelvíra, on přeci ovládal oheň,“ odvětil Angel.
„Když už jsem zvládl přemisťování, tak si dnes dáme trochu volna, do teď jsme se jen učili a zkoušeli. Rád bych se proletěl na svém koštěti.“
„To není problém, Harry, i já si myslím, že se nic nemá přehánět,“ zvesela zapípal Angel. A tak Harry rychle vyběhl schody do svého pokoje a tam si vzal koště a utíkal opět před svůj dům. S radostí nasedl a vzlétl, měl ohromnou radost. Začal dělat vývrtky, smyčky a různé otáčky a představoval si, že honí Zlatonku a chytá ji, nakonec si dali s Angelem mini závod. Unavený pak přistál, vzal koště a šel na večeři. Po večeři si vzal lektvar snů do pokoje, vypil ho a v tu ránu usnul.